Zábřeh - základní informace o městě

Zábřeh je město ležící na severozápadě Moravy na řece Moravská Sázava. Osada Zábřeh vznikla na levém břehu řeky Moravská Sázava, jejíž hlavní funkcí bylo zřejmě chránit brod přes řeku. První zmínka o Zábřehu se nachází na listině brněnského zemského sněmu z roku 1254. V roce 1278 byl Zábřeh už městem.

Dějiny města jsou až do počátku 17. století spjaty se šlechtickými rody, které se v držení Zábřehu střídaly. Pánové z Kravař (1397 – 1446) získali Zábřeh do dědičného držení a chtěli z něj vytvořit hospodářské středisko svých severomoravských statků. Období největšího rozmachu a rozvoje města však nastalo až s příchodem panského rodu Tunklů (1442 - 1510). Zábřeh se stal jejich sídelním městem a získal od nich různé výsady a privilegia. Jiří st. Tunkl proslul jako zakladatel rybníků, z nichž se ve městě zachoval pouze jediný – rybník Oborník. Třicetiletá válka znamenala pro město na dlouhou dobu stagnaci v jeho rozvoji. Až polovina 19. století, zahájením provozu na železniční trati Severní Ferdinandovy dráhy v roce 1845, vytvořila nové předpoklady pro to, aby se Zábřeh stal významným obchodně – průmyslovým a přepravním centrem pro celou oblast Zábřežska a Šumperska. Základ dnešního vzhledu města byl dán koncem 18. století, kdy po ničivém požáru musely být téměř všechny domy znovu postaveny. Charakteristický vzhled si městské jádro uchovalo až do poloviny 20. století. Tehdy vyrostla na okrajích města nová panelová sídliště a novostavbám se neubránil ani střed města.

Mezi kulturní památky města patří například zámek, kostel sv. Bartloměje, kostel sv. Barbory, kašna, morový sloup, socha sv. Jana Nepomuckého a náhrobek sourozenců Pettlových. Staré části města Zábřehu na Moravě vévodí renesanční zámek, na jehož místě stával dříve hrad postavený k ochraně zemské obchodní stezky vedoucí z Moravy do Čech údolím řeky Moravské Sázavy k Tatenici.